Ke vstupu Finska a Švédska do NATO

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové,

o obou protokolech jednal VZOB na své řádné schůzi. O tom, že se jedná o mimořádně důležitou otázku, nemusíme pochybovat. A dokonce o tom svědčí i to, že jsme byli v plném počtu a že jsme usnesení, které vám za chvilku přečtu, přijali jednomyslně.

V případě Švédského království a jeho přístupu k Severoatlantické smlouvě jsme přijali usnesení pod číslem 208. A to zní tak, máte ho v podkladech, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací protokolu o přístupu Švédského království k Severoatlantické smlouvě, podepsaného 5. 7. 2022 v Bruselu.

A totéž jakožto usnesení s č. 202 jsme přijali pro ratifikaci Protokolu o přístupu Finské republiky k Severoatlantické smlouvě podepsaný 5. července 2022 v Bruselu, a také náš výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s tím, aby Finsko se stalo členskou zemí Severoatlantické aliance. Za chvíli vystoupím s podrobnější zprávou. Děkuji.

(…)

Děkuji za slovo. Dámy a pánové,

mluvíme o Severoatlantické smlouvě, o aktu, který nám zabezpečuje, že demokracie, svoboda budou bráněny nejenom jednou každou zemí, ale že budou bráněny také dohromady. To rychlé přijetí, které dnes žádáme, aby Finsko a Švédsko se mohlo brzy stát členskou zemí, je důležité vzhledem ke kontextu, ve kterém dnes rozhodujeme.

Kdybychom to chtěli s nadsázkou komentovat, tak kdyby ruský prezident Vladimir Putin, který tolik stál o to zavřít dveře Severoatlantické aliance, byl tušil, tak by možná byl jednal úplně jinak. Chtěl změnit Evropu – a Evropa se mění před jeho očima možná způsobem, který si takto nepředstavoval. Dveře Severoatlantické aliance zůstávají otevřené, politika otevřených dveří aliance, která je tak důležitá také pro ČR i pro všechny další žadatele, kteří přicházejí, politika otevřených dveří zůstává potvrzena, a Evropa se skutečně mění: dvě velmi významné země, které vystupovaly jako neutrální, klepou na dveře a žádají o urychlené přijetí. O tom rozhodl summit v Madridu, kdy se Severoatlantická aliance, její reprezentace, hlavy států a šéfové vlád sešli, aby schválili a potvrdili členství těchto dvou nových členů a zároveň vyzvali 30 parlamentů v aliančních zemích, aby zahájily urychlený postup ratifikace.

Finsko a Švédsko nejsou jenom spotřebitelem nebo konzumentem bezpečnosti, ale jsou velmi významnými přispěvateli. Dovolte, abych k tomu uvedl jenom několik příkladů. Když se podíváme na jejich schopnosti z hlediska zpravodajských schopností a potenciálu, tak vidíme, že přinášejí naprosto jedinečné zpravodajské schopnosti speciálně přizpůsobené hrozbě, kterou představuje dnes pro Evropu a pro svět Rusko. Švédské ozbrojené síly tvoří nějakých 23 tisíc aktivních příslušníků, ale dohromady mohou zmobilizovat v případě válečného stavu až 90 tisíc osob, resp. mobilizace může počítat až se silou 280 tisíc osob ve zbrani. Vzdušné síly Švédska patří k nejsilnějším v Evropě. Staví na schopnostech průmyslu, který vyvinul a vyrobil mimořádně výkonné stíhací letouny, které známe i od nás, JAS-39 Gripen. JAS-39 Gripen v počtech, o kterých se nám nesní, ČR jich má 14 ve své výzbroji, tak Švédsko jich má 94. A mohli bychom pokračovat: 120 tanků Leopard, bojová vozidla pěchoty, které jdou vysoce nad tisíc kusů, konkrétně nějakých 1 500 různých modelů, a celá řada dalších.

Spolupráce České republiky a Švédska v oblasti obrany je už dlouhodobá, a to nejenom v oblasti letectva, ale také se tady otevírá další kapitola, protože vláda ČR oslovila Švédsko se žádostí o dodávku obrněných vozidel typu CV90. Bude se jednat celkem o 210 kusů. Kdybychom se podívali na Finsko, tak Finsko, které má nejdelší společnou hranici s Ruskem, je skutečnou mocností z hlediska zejména pozemních sil. Má nějakých 700 houfnic, 700 těžkých minometů, 100 vícenásobných raketometů, a je to skutečná velmoc z hlediska dělostřelectva. Platí tam všeobecná branná povinnost pro každého muže, ženy mohou sloužit dobrovolně. Když se podíváme na to, kolik Finsko dokáže zmobilizovat záložníků, tak mluvíme o čísle, které je pro nás nepředstavitelně vysoké, 900 tisíc finských záložníků může nastoupit do zbraně. Z hlediska vojenské doktríny Finsko vychází z koncepce totální obrany. Na plánování obrany, nad obranném plánování se podílejí doslova všecky sektory státní správy a hospodářství. V podstatě platí, že každé ministerstvo odpovídá za plánování svých operací během takové krize. Každý úřad se pravidelně připravuje na krizové situace a má přidělenu kombinaci běžných a mimořádných pravomocí. Když se podíváme na letectvo Finska, tak to doslova každý týden pořádá přeshraniční cvičení s Norskem, členskou zemí NATO, a se Švédskem, kromě obranné dohody s USA má Finsko také těsnou spolupráci se Spojeným královstvím a dalšími.

To, co je pro nás velmi zajímavé v případě Finska, je mimořádná fyzická a psychologická odolnost, resilience, kterou ve Finsku rozvíjejí, udržují velké zásoby paliva, potravin, léků. A když se podíváme na mimořádnou kvalitu finského školství, tak si umíme také představit, že finské děti nejenom že umí skvěle počítat a rychle číst, ale jsou také velmi schopny brzy rozeznávat informace od dezinformací a pravdu od lži a od manipulací. Zkrátka, jak řekl někdejší premiér Alexander Stubb, cituji: Když máte takovou armádu, jako je ta naše, tedy finská, nemusíte se tolik bát a Rusko to ví dobře. Konec citace. Kdybych to měl shrnout, tak obě dvě země, přestože byly neutrální, tak investovaly dlouhodobě do své obranyschopnosti způsobem, který bychom si mohli vzít za příklad. A nejenom my, i celá řada dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Chtěl jsem vás proto požádat, dámy a pánové, kolegové senátoři a senátorky, o podporu této ratifikace. Je potřeba jednat rychle a doba je mimořádně důležitá. Finsko a Švédsko přicházejí skutečně jako spojenci a jako ke spojencům se k nim také musíme stavět. Děkuji.