K podpoře Ukrajiny

Projev Pavla Fischera na 25. schůzi Senátu dne 11. května 2022 k Návrhu usnesení Senátu k podpoře Ukrajiny

• videozáznam vystoupení Pavla Fischera
• stenozáznam schůze

Dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás seznámil s důvody, které nás na výboru vedly k tomu, že jsme přinesli dnes další usnesení k projednání pléna Senátu, a sice k podpoře Ukrajiny. Cílem tohoto usnesení je, abychom se nejenom vrátili k tomu, co se děje na Ukrajině, ale zároveň abychom si položili otázku, jak jí účinně pomoci. Usnesení, které máte před sebou a které navrhuje výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost, jsme projednali za přítomnosti vlády, armády, zpravodajských služeb. Vycházeli jsme z informací jednak z bojiště, jednak z místa, a jednak z prostředí administrativy České republiky, které jsme získali proto, abychom vládě vyslovili další podporu. Nejenom v humanitární pomoci, ale v dodávání výzbroje, protože i vláda v těchto citlivých otázkách musí být také kontrolována parlamentem, a v případě, že to seznáme jako důležité, také podporována. My jsme některé z těch informací získali a musíme říci, že vláda byla v té pomoci nejenom velmi rychlá, ale také velmi účinná.

Patřila k těm vůbec prvním, které výzbroj na Ukrajinu začaly dodávat. Nejprve vojenský materiál, ale potom i těžší zbraně. Chceme za to vládě nejenom poděkovat, ale vyslovit jí také další podporu. Někteří říkají, abychom se náhodou na ten celý konflikt nezapomněli podívat i z hlediska mezinárodního práva, tak si to tedy připomeňme.

Ukrajina totiž z hlediska mezinárodního práva dnes je v pozici státu, který musí zabezpečit svoji sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů.  Dodávat zbraně Ukrajině z hlediska mezinárodního práva znamená, že v souladu s principy OSN si členské státy mohou navzájem vypomáhat s obranou, a to individuálně nebo kolektivně. Přesně to dneska Česká republika dělá. Dodáváme zbraně, dodáváme humanitární pomoc, dodáváme finanční pomoc nebo pomáháme uprchlíkům. Členské země OSN tak pomáhají státu, který byl nespravedlivě napaden, v tomto případě Ruskou federací. Ta pomoc, kterou Ukrajina dostává, ale nemůže být jenom dnes. Musí být také do budoucna.

To je druhá věc, kterou jsme v tom usnesení připomněli a zdůraznili, a sice evropská perspektiva pro Ukrajinu včetně statusu kandidátské země.

Třetí věc, o které tam mluvíme, je, že kritizujeme zločiny, kterých se ruské jednotky dopouštějí při této operaci, které jsou válečnými zločiny. A které, protože se odvíjejí na základě etnicity, jazyka, příslušnosti, místa bydliště, tak v podstatě nesou znaky genocidy. Proto i slovo genocida v tomto případě užíváme. Nejsme sice soud, nejsme mezinárodní tribunál, ale jsme suverén, jsme parlament svobodné země. A vyšetřování těchto zločinů můžeme pomoci také tím, že o nich budeme mluvit v tomto smyslu.

Nakonec v tom usnesení dáváme velký důraz na to, aby Ukrajině pomáhaly i další země. Ostatně za chvilku to usnesení přečtu v podobě, kterou jste dostali na stoly. Jeho název navrhujeme, aby byl „usnesení Senátu Parlamentu České republiky k podpoře Ukrajiny“. Teď ho načtu beze změn:

Senát Parlamentu České republiky

I. striktně odsuzuje brutální agresivní válku Ruska proti Ukrajině, která už trvá 77. den a v níž Rusko hrubě porušuje mezinárodní konvence a mezinárodní humanitární právo, a zároveň podlamuje schopnost OSN řešit tak rozsáhlý vojenský konflikt;

II. oceňuje, že

1. Česká republika v souladu s Chartou OSN dodává Ukrajině vojenský materiál a výzbroj určenou pro sebeobranu, včetně těžkých zbraní, přičemž dodávky probíhají v úzké koordinaci se spojenci, a to s cílem zabránit Rusku v rozšíření války na další státy;

2. Česká republika spolu se státy Evropské unie uvalila v souladu s mezinárodním právem mezinárodní sankce na osoby z Ruska;

3. vláda zvýšila úsilí ve prospěch modernizace ozbrojených sil a výstavby schopností NATO, rozumíme tedy výstavby sil České republiky;

4. vláda České republiky rozhodla vyslat jednotky v rámci bojové skupiny NATO pro posílení předsunuté přítomnosti;

5. vláda České republiky usiluje o vytvoření důstojných podmínek pro přijetí uprchlíků z Ukrajiny;

III. bere na vědomí, že Česká republika se v souladu s právním řádem musí bránit proti přívalu dezinformací, jejichž cílem je podlomit důvěru občanů České republiky v instituce právního státu;

IV. připomíná, že

1. na Rusko se nadále vztahují všechny závazky v oblasti lidských práv a mezinárodního práva, které na sebe Ruská federace dobrovolně vzala v rámci OSN a nebo OBSE;

2. Rusko od počátku vojenské agrese intenzivně spolupracovalo s Běloruskem a Čínou;

V. odsuzuje

1. četné válečné zločiny spáchané Ruskem na Ukrajině v místech, jako je Boroďanka, Buča, Irpiň nebo Mariupol, které dokumentovaly OSN, OBSE a Mezinárodní organizace pro lidská práva a které vypovídají o teroru proti obyvatelstvu, hromadných popravách nebo deportacích stovek tisíc obyvatel, kteří byli převezeni na území Ruska;

2.  etnicky motivované zločiny proti lidskosti, jako jsou hromadné popravy, projevy neúcty k mrtvým, mučení, znásilňování, fyzické i duševní násilí nebo násilné deportace dětí, již se Rusko dopouští systematicky a ve velkém, jako projevy genocidy proti ukrajinskému lidu;

VI. vyzývá Rusko, aby odsunulo z Ukrajiny své jednotky a začalo plně respektovat územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, aby respektovalo mezinárodní humanitární právo, zajistilo bezpečný a neomezený humanitární přístup k obětem útoku na Ukrajině a zaručilo bezpečné únikové cesty pro lidi, kteří museli opustit domov;

VII. podporuje Ukrajinu na její cestě k těsné spolupráci s EU včetně udělení statusu kandidátské země a podporuje stížnost Ukrajiny na Rusko u Mezinárodního soudního dvora;

VIII. vyzývá vládu České republiky, aby

1. pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu, včetně těžkých zbraní z výzbroje někdejší ČSR armády před rokem 1989;

2. ukončila závislost České republiky na dodávkách ropy a plynu z Ruska, a to v těsné spolupráci se spojenci;

3. dále posilovala akceschopnost a soudržnost NATO a posilovala dialog s USA a Kanadou;

4. pracovala ve prospěch společného postupu v rámci EU, který je nezbytný k zajištění důsledného zajišťování přijatých sankcí;

5. aktivně podpořila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, pokud tyto země zažádají o členství;

6. dále umožňovala ochráncům lidských práv, opozičním aktivistům nebo novinářům z Ruska a Běloruska působit ve prospěch demokracie a svobody v exilu i z území České republiky;

IX. pověřuje předsedu Senátu, senátora Miloše Vystrčila, aby o tomto usnesení informoval předsedu vlády České republiky.“

Vážené dámy, vážení pánové, milí kolegové, chtěli jsme vás požádat o podporu tohoto usnesení. Těším se na naši debatu. Děkuji.