K energetické náročnosti budov a pracovním příležitostem

Projev Pavla Fischera na 21. schůzi Senátu dne 2. března 2022 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

• videozáznam vystoupení Pavla Fischera
• stenozáznam schůze
• Tisk EU č. N 145/13

 

Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové,

text, který dnes projednáváme, sice návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov, který dává novou perspektivu a novou dynamiku úsporám energie při vytápění, je velmi zajímavý a velmi důležitý. Naprosto souhlasím se svými předřečníky, kteří říkali, že to bude mít dopady do rozpočtů nejen občanů, ale i institucí, do veřejných rozpočtů. Na druhou stranu si musíme připustit, že žijeme v geopoliticky tak zjitřené době, že dopady budou mít beztak například už samotné výkyvy na cenách trhu s energií.

Chtěl bych upozornit na jednu věc, která tady dnes nepadla a která vlastně vypadá banálně, ale kterou bychom si měli dát před oči, když jednáme o těchto věcech.

Každá budova, ať už to je dům, obytný dům, škola, nemocnice a další veřejné budovy, spotřebovává na svoje vytápění obrovské množství energie. Když se podíváme na budovy, jak u nás vypadají, jsou vesměs často postavené v minulých staletích. Tzn. energeticky vzato byly stavěny v úplně jiné době a jsou z hlediska energetické náročnosti mimořádně náročné.

Teď si položme otázku, co by znamenalo, kdybychom začali přemýšlet nad ambicí začít snižovat energetickou náročnost z hlediska pracovního trhu. Ta úvaha totiž stojí za pozornost a ještě tady nepadla, proto na to chci dnes upozornit.

Každý, kdo půjde zateplovat nebo snižovat energetickou náročnost budov, vytváří pracovní místa tam, kde lidé bydlí nebo pracují, tzn. nejde o nějaké velké celky, ale jedná se o lokální zaměstnanost s vysokou přidanou hodnotou, která navíc může generovat velmi významné úspory. Proto jsem chtěl upozornit na to, že v době té efemérní ekonomiky, která létá přes internet z jednoho kouta světa na druhý, protože je podporována nejrůznějšími finančními a jinými nástroji, tady máme zaměstnanost a pracovní expertizu, která je striktně lokální, a to i v případech míst, kde je například regionálně vysoká nezaměstnanost. Takže jsem chtěl jen upozornit na to, že bez toho, že budeme domýšlet například to, že by tato směrnice mohla vytvářet nová pracovní místa, která nám ale nikam neutečou, která budou tam, kde lidé bydlí, a tam, kde lidé žijí, tak to má schopnost generovat další benefity, které tady dnes neslyším.

Strategicky vzato se jedná přeci o věc, že lidi zaměstnáme, bude to práce pro malé místní rodinné firmy s nejvyšší možnou přidanou hodnotou, protože se budou používat zajímavé materiály a bude to vyžadovat vysokou expertizu. To, že bychom tady neměli co modernizovat nebo co energeticky zabezpečovat, o tom, myslím, nemusíme vést dlouhou debatu. Stačí se podívat na to, jak vypadají naše nádraží, jak vypadají naše kasárna a další. Tam všude je přeci obrovský potenciál.

Proto bych nerad, abychom mluvili pouze o tom, že nám zase EU něco připravuje. Ono je to totiž v bytostném zájmu obcí, které mohou ušetřit, v bytostném zájmu krajů, které mohou vytvořit velmi zajímavá pracovní, technologicky vyspělá pracoviště. Je to v zájmu občanů, protože nakonec oni budou platit nejen za svoje vlastní vytápění méně, ale budou platit i z daní nakonec ve výsledku méně. Proto promiňte, že sem přináším tento aspekt pracovního trhu nebo výzkumu a vývoje a inovací nebo lokální zaměstnanosti, která necestuje na druhý konec republiky, ale která je zkrátka místní i v regionech, které tolik často potřebují nová zajímavá pracovní místa a příležitosti.

Děkuji, neudržel jsem se, mám pocit, že bez tohoto rozměru bychom vlastně mluvili jen o polovině problému, a to by bylo přeci špatně. Jedná se o dlouhodobý závazek ČR a o dlouhodobou udržitelnost veřejných rozpočtů. Děkuji, pane ministře.