NovinkyProjevy

K Evropské radě, otravě Navalného a dostavbě jaderné elektrárny – Projev Pavla Fischera v Senátu

/v rozpravě po vystoupení místopředsedy vlády a ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce k proběhlé Evropské radě/

Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové,
dovolte mi krátce také reagovat na proběhlou Evropskou radu, která se konala počátkem října.

Když se do ní začteme, zjistíme, že tam je celá řada otázek, které jsou mezi prioritami pro Českou republiku. Jsem rád, že tady padla zmínka o Alexeji Navalném. Skutečnost, že opoziční politik v našem geopolitickém prostoru se stal terčem otravy za pomoci látek, které jsou z mezinárodního práva zakázány, je sama o sobě faktem, kterému musíme věnovat pozornost. Ty látky nezakázal někdo jen tak. Ty zakázaly státy úmluvy o šíření a omezení šíření otravných bojových, chemických a biologických látek. Tahle smlouva zavazuje vlády, aby na svém území kontrolovaly sklady, výrobu a laboratoře, které v minulosti tyhle látky šířily. Mezi signatáři je 95, 98 % členských států OSN, včetně Ruské federace.

To znamená, že když je někdo otráven na území Ruské federace takovou zakázanou látkou, a bylo o tom přineseno svědectví z nezávislých laboratoří hned několika států Evropské unie a NATO, tak to musíme brát nejenom jako problém jednoho člověka, shodou okolností nejvýznamnějšího opozičního hlasu v Rusku, ale jako problém ruské vlády, která nedokáže zajistit dodržování jedné ze zásadních mezinárodních úmluv na svém vlastním území. Musíme se tedy ptát: Co se stalo? Jestli tam někdo doma ve sklepě vyráběl takovéto látky, to není vůbec představitelné. Jak je možné, že potom ale nevíme víc? Jak je možné, že právě Ruská federace, respektive její autority nespolupracují s těmi, kteří chtějí vrhnout dostatečné světlo na tento případ? Tohle je věc, kterou musíme vzít velmi vážně – nejenom bezpečnostně, nejenom z hlediska dodržování zákonů a mezinárodních úmluv, ale také do budoucna.

I proto je tak důležité mluvit o tom, co z toho vyvodit, že právě Ruská federace, její vláda, její úřady nejsou připraveny vysvětlit, k čemu tam došlo. Ten stín pochybností je tak závažný, že musíme se vší vážností také naslouchat těm, kteří říkají, že je potřeba zesílit sankce proti Ruské federaci. A co si z toho máme vyvodit my? Že například jadernou elektrárnu u nás, o které se jedná poslední dobou, by apriori neměl stavět někdo, kdo není připraven spolupracovat a dodržovat mezinárodní úmluvy. Ta logika chování i vlády v naší zemi musí přeci vzít velmi vážně v úvahu, že zakázané postupy je potřeba držet mimo rámec přijatelného a vztáhnout to i tam, kde máme možnost suverénně rozhodnout o tom, kdo tady bude stavět jadernou elektrárnu. Stejné doporučení ostatně padlo i na našem slyšení o odolnosti veřejných institucí vůči působení cizí moci na území České republiky. Čili tvrdé sankce. A musíme jít odvážně i tam, kam možná z obchodních nebo ekonomických důvodů zatím nemáme odvahu se dívat, tzn. do tendru, do soutěže o stavbě jaderné elektrárny.

Úplně stejně musíme mít odvahu vyvodit důsledky z toho, co se píše v závěrech této Evropské rady o Čínské lidové republice. Číně je tam věnováno možná vůbec nejvíc z hlediska textu. Když se do závěrů podíváme, vidíme, že tam v podstatě padají velmi tvrdá slova, včetně slov odsouzení na zavádění nového zákona o státní bezpečnosti na území Hongkongu, zvláštní správní jednotky, které jsme se také věnovali tady v Senátu. Opět z toho musíme vyvodit důsledky a být dostatečně odvážní a konsekventní a systematičtí. A říci, že pokud se Čína takto chová vůči mezinárodním závazkům, které na sebe dobrovolně převzala, musíme z toho vyvodit, že právě digitální infrastrukturu u nás nemůže tato země stavět jako dodavatel. Totéž platí ostatně i pro jadernou elektrárnu.

To znamená, že tato říjnová Evropská rada byla velmi důležitá, protože se snažila pojmenovat stavební kameny suverenity pro evropské země, pro země Evropské unie. Mluví se tam doslova o digitální suverenitě, suverenitě, která se netýká jenom sítí 5G. Ostatně i v sítích 5G se dnes otáčí vítr. Londýn začíná zrychlovat to, jak se chce v kalendáři z hlediska angažmá zbavit čínských společností na svém území. Podobně se rozhodla i Belgie. Podobně se musí rozhodnout i Česká republika. Chci tady vyseknout poklonu Andreji Babišovi, za jehož záštity proběhla v České republice skvělá globální konference o sítích 5G. Chci povzbudit vládu, aby nejenom pořádala konference, které mají zásadní strategický dopad na to, jak se demokratické země dívají právě na digitální suverenitu, ale aby navázala s tím, že je potřeba zabezpečit digitální suverenitu občanů České republiky i z hlediska sítí 5G vůči Číně, vůči cizí moci, opět odkazuji na výsledky našeho slyšení, které jsme pořádali tady v Senátu minulý měsíc, a zároveň se podívala například i na datová centra. Často mluvíme o sítích 5G. Zaplaťpánbůh, že už je to téma pro veřejné debaty. Ale kde mají naši občané skladovány své osobní údaje? Jak tohle má vláda pokryto a jak je to pokryto z hlediska zákona? Tady je další slabé místo. Opět Evropská unie v tomto summitu o těchto věcech jednala. Tzn. digitální suverenita nejsou jenom sítě, to je také to, kde se skladují osobní data našich občanů. A právě o tom jednala Evropská unie.

Suma sumárum, východní partnerství – ještě jsme nezmínili Bělorusko a Karabach. Připomínám, že včera jsme na výboru přijali apel na vládu, aby se věnovala také humanitární katastrofě, která právě z konfliktu na Náhorním Karabachu může na prahu zimy vzejít. Chceme povzbudit vládu, aby v těchto strategických liniích, které právě Evropská unie na svém summitu přijala, na Evropské radě, aby v nich pokračovala. Má v tom naši plnou podporu a chceme na tom s vládou spolupracovat, protože vidíme, že se děje mnoho dobrého. A to nemám na mysli jenom tu 5G globální konferenci, za kterou ještě jednou chci vládě poděkovat.

(Program schůze a stenozáznam najdete na webu Senátu)