Pavel Fischer bilancuje: dva roky ve funkci předsedy zahraničně-bezpečnostního výboru Senátu

V listopadu 2020 završí Pavel Fischer dva roky v pozici předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu.

„V uplynulých dvou letech se zhoršila mezinárodní bezpečnostní situace a aktuální pandemie koronaviru ji vyhrotila ještě víc. Zaznamenali jsme kromě jiného kybernetické útoky na české nemocnice a snahu o ovlivnění dění v naší zemi ze strany totalitních mocností. Vždy jsme jako výbor obratem reagovali a mnohdy vybízeli vládu k akci – to ostatně děláme i teď v závěru volebního období, aktuálně kvůli jaderné energetice nebo ochraně českých měst a krajů před zahraničním vlivem. To je mimochodem obrovský problém, kterého si vláda doteď vůbec nevšimla,“ říká Pavel Fischer.

Armáda, obrana a kybernetická bezpečnost

Výbor na sebe upozornil hned v začátku funkčního období usnesením, které podpořilo NÚKIB ve snaze varovat před používáním technologií čínských společností Huawei a ZTE.

„Považovali jsme toto varování za významné a historie nám dala za pravdu. Připojily se k nám další země, ostatně s mnohými politiky z Evropské unie jsem situaci osobně konzultoval. Není možné, aby firmy, které jsou povinné sloužit zájmům cizích tajných služeb a které jsou napojeny na cizí armádní struktury, měly místo v oblasti přenosu a skladování dat u nás. Česká republika má prezidenta, který je bohužel Rusku a Číně dlouhodobě nakloněn. Tím víc musíme upozorňovat občany na to, jak moc jsou otevřená adorace totalitních režimů a přehlížení rizik nezodpovědné.“

Výbor pod vedením Pavla Fischera intenzivně spolupracoval s rezortem obrany, zahraničí i vnitra, dále s Armádou ČR, Policií ČR, BIS a dalšími institucemi. Senátoři opakovaně navštívili české vojenské mise v zahraničí, Pavel Fischer navštívil také 7. mechanizovanou brigádu v Hranicích a opakovaně se zasazoval o navyšování výdajů na obranu. Tuto snahu několikrát podpořilo plénum Senátu, posledně 29. dubna 2020. Tehdy se Senát vyslovil pro investice do armády také kvůli aktuálním poznatkům z epidemie.

„Obrana našich občanů je čím dál komplikovanější téma, k obvyklým hrozbám se přidávají nové, například ve virtuálním prostoru. Také epidemie ukázala, že se v kritických časech bez armády neobejdeme. Je nehorázné, že vláda, která nás rekordně zadlužila na generace dopředu, zároveň mluví o úsporách na obraně. K obrovské zadluženosti máme být ještě navíc zranitelní? Vždyť naši vojáci mají v rukách šrot ze sovětské éry! To se musí změnit a dokud budu v politice, nepřestanu to prosazovat.“

Rusko a Čína

Vztahem s Ruskem a Čínou se výbor pro zahraničí a bezpečnost zabýval kontinuálně, a to jak ze strategického hlediska, tak v reakci na nepřijatelné chování obou zemí. Na pořad jednání se tak dostal skandální dopis pro Jaroslava Kuberu z čínské ambasády, snaha o legitimizaci okupace z roku 1968 ruskou stranou, kauza novičok nebo vyhrožování třem českým starostům.

„Rozložení sil na mezinárodní politické, obchodní i vojenské scéně se rychle mění, a proto musíme ještě těsněji spolupracovat s našimi spojenci. Čínská lidová republika přitvrzuje jak doma, tak navenek a důsledky vidíme například v tom, jak nehorázným způsobem se její zástupci pokoušejí zastrašovat české ústavní činitele. Mým cílem je, aby s Českou republikou všichni jednali jako se sobě rovným partnerem. Dobře vím, že Čína si nikdy nebude vážit slabých. Jak s ní jednat, jsem se naučil už v kanceláři prezidenta Václava Havla. Podobně to platí také v případě Ruské federace, i když postupy obou zemí se často liší. Musíme si ale všimnout, že spolu v mnoha oblastech čile spolupracují.“

Senát vyzval po opakovaném jednání hned několika výborů vládu k vystoupení z Mezinárodní investiční banky, která slouží téměř výhradně ruským zájmům a účast v ní je pro české občany nevýhodná. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost také vyzval vládu k vyloučení zájemců z Ruské federace a Čínské lidové republiky z tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny.

Cesta na Tchaj-wan

Podpora předsedovi Senátu v jeho záměru odjet s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan vzešla ze zahraničního výboru Senátu, který o věci hlasoval na návrh Pavla Fischera už v listopadu 2019. Po smrti Jaroslava Kubery a odhalení skandálního dopisu z čínské ambasády výbor hlasoval znovu, tentokrát usnesení obsahovalo také ostré vymezení vůči vyhrožování a nátlaku ze strany čínské ambasády v Praze. Toto usnesení nakonec podpořila drtivá většina senátorů v květnu 2020, v září se pak cesta na Tchaj-wan za velké pozornosti českých i zahraničních médií uskutečnila.

„Jsem velmi rád, že jsme mohli právě touto cestou jednak ukázat světu, že jsme sebevědomou demokracií a ctíme svobodu, a jednak posílit naše ekonomické a další vazby na jednu z mála zemí, které i přes koronavirovou epidemii ekonomicky rostou a hledají možnosti investic v zahraničí. Tuto cestu můžeme už dnes prohlásit za velmi úspěšnou, už jen kvůli reakci podnikatelů od nás i z Tchaj-wanu.“

Veřejná slyšení – byznys s Čínou a odolnost obcí a krajů před nežádoucím vlivem

Výbor uspořádal dvě veřejná slyšení. První s názvem Národní bezpečnost a obchod s Čínou se konalo 25. září 2019 a propojilo bezpečnostní komunitu a politiky se zástupci velkých i malých firem, aby sdíleli zkušenosti a posílili pozici vůči zemím, v nichž je riskantní podnikat. Na slyšení vystoupil například bývalý velvyslanec při NATO Jiří Šedivý, ředitel BIS Michal Koudelka a zástupci svazů.

Druhé veřejné slyšení z 25. září 2020 na téma Odolnost veřejných institucí vůči zahraničním vlivům vycházelo z vlastního šetření, které výbor učinil mezi městy a obcemi, kraji, úřady a ministerstvy a ve kterém se ptal na spolupráci se zahraničními subjekty. Na slyšení vystoupili šéf BIS Michal Koudelka, eurokomisařka Věra Jourová, sinoložka Olga Lomová, analytici Monika Richter a Jakub Kalenský a další hosté.

„Když jsme sbírali informace od měst a úřadů, viděli jsme, že jsme narazili na systémový problém. Zatímco se zahraničním vztahům věnují na úrovni vlády celé týmy odborníků, tak na úrovni krajů, měst a obcí fatálně chybí informace. Důsledkem je, že mnozí regionální politici a úředníci přijímají početné delegace stranických funkcionářů z komunistické Číny. Ty se u nás dopodrobna zajímají o financovaní projektů, dotace a granty, dále o činnost úřadů a budování vztahů s politiky. To je pro suverenitu naší země velmi nebezpečné. Chceme proto po vládě, vytvořila systém obrany před tímto vlivem a aby poskytla podklady, školení, návody. Systematickému tlaku musíme také systematicky čelit,“ upozorňuje Pavel Fischer.

Bilance po dvou letech

Jak hodnotí Pavel Fischer uplynulé dva roky? „Jsem hrdý na práci, kterou jsem v Senátu odvedl, a věřím, že výsledky jsou vidět. Těší mě, že o bezpečnostní témata mají zájem média, protože je naprosto zásadní, aby se právě tyto otázky dostaly k široké veřejnosti. Například kybernetická ochrana nemocnic, jaderná bezpečnost, vměšování cizích států do našich věcí – to jsou problémy, které mohou na první pohled vypadat abstraktně, ale v konečném důsledku se dotýkají všech občanů naší země. Když o nich budeme vědět, už tím se zvýší naše kolektivní obranyschopnost.

Mám také velkou radost z mezinárodní spolupráce. Osobně úzce spolupracuji na několika platformách s kolegy z parlamentů v celém světě. Každé naše usnesení jde okamžitě do zahraničí, našim veřejným slyšením věnovali pozornost i za oceánem. Odvedli jsme v Senátu kus dobré práce a naši spojenci i nepřátelé si toho velmi pozorně všímají. Ostatně stačí si znovu pustit projev amerického ministra zahraničí Michaela Pompea v Senátu. Už v samotné jeho návštěvě vidím ocenění pro nás, kdo na bezpečnostních tématech a ochraně demokratických principů denně pracujeme,“ uzavírá Pavel Fischer. 

Volby do Senátu se konají každé dva roky, obměňuje se vždy třetina senátorů. O složení všech výborů bude Senát hlasovat v novém složení po říjnových volbách.