Odmítám legitimizaci okupace 1968 – projev v Senátu

Vážený pane předsedající,

vážené senátorky, vážení senátoři, 

 

bod jednání, o kterém dnes mluvíme, přichází jako reakce na probíhající diskuse v Dumě Ruské federace, kde usilují o ospravedlnění výhod pro vojenské veterány novou interpretací okupace ze srpna 1968.

 

Nejde tu o dílo jednoho osamělého poslance. Jde tu o proces, který máme pozorně analyzovat – a podle toho také konat. Pod číslem № 1091640-6 se najde v dokumentech Dumy návrh dodatku zákona o veteránech. Není nový, pochází z roku 2016. V předkládací zprávě se mluví na straně 5 o tom, že je třeba okupantům z roku 1968 přiznat výsluhy, protože v tehdejším Československu bojovali a nastolovali pořádek. Jde tu o snahu změnit intervenci na bojovou akci. Celý záměr se odvolává na to, že je třeba konat „ve jménu historické a sociální spravedlnosti“. 

 

Pokud připustíme, že je třeba skutečně konat v duchu spravedlnosti, jak se v ruském textu píše, neměli bychom pominout, že tento zákon se sice odvolává na nějaký vyšší princip spravedlnosti, ale zároveň ho hned popírá. Jak dobře víme, příslušníci armády vojsk zemi Varšavské smlouvy v roce 1968 v ČSSR se žádných bojových akcí nezúčastnili. Podmínky uznání zmíněné kategorie příslušníků ozbrojených sil veterány bojových operací splněny nejsou.

 

Předkladatel přesto usiloval ospravedlnit výhody pro okupanty – veterány, a tak popírá mezinárodní právo a popírá Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993. V preambuli této Smlouvy totiž stojí, že si obě strany přejí „definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváním sovětských vojsk na československém území“.  

 

Novela zákona o ruských veteránech, o níž dnes mluvíme, v roce 2018 neměla podporu Ministerstva obrany Ruské federace. Návrh zákona byl přesto předložen, ale nebyl schválen.

 

Status veterána přináší občanu zvýšenou penzi o 30 %, zvýhodnění v rámci služeb státu, dopravy, pozvání na oficiální oslavy, atd.

 

Co je tu tedy nového?

 

Poslanec Dumy Ruské Federace (Jurij Petrovič Sinělščikov), který tuto novelu předkládal, uspořádal 30. května kulatý stůl. Konal se za účasti všech frakcí parlamentu a zástupců vlády. 

 

Na této schůzi prosadil usnesení, jímž přítomní poslanci vyzývají Dumu k tomu, aby zákon urychleně přijala a aby zároveň uznala okupaci Československa v roce 1968 za opodstatněnou, neboť zde potlačili pokus o státní převrat.  

 

Co to znamená?

 

Jedná se o opakovaný pokus prosadit novelu zákona o veteránech. Aby se to podařilo, míchá se sociální politika s historií a se zahraniční politikou, což ostatně v rozpravě kritizovali i samotní poslanci na půdě Dumy RF. 

 

Přestože se zdálo, že novela zákona v této podobě už neprojde, poslední kulatý stůl ukázal na něco nového. Přítomní zástupci všech politických stran schválili usnesení, které umožňuje legitimizovat okupaci roku 1968. A vychází tím mj vstříc hlasům, které zpochybňují dějinné události 1968 a které dnes slyšíme v ruské společnosti. 

 

Vítáme, že ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov v reakci na tyto hlasy potvrdil, že smlouva o přátelství a spolupráci platí. Ale neměli bychom zapomínat, že návrh zákona o veteránech v Dumě stále leží a může se vrátit na stůl k projednání.

 

Proč tedy by Senát Parlamentu měl přijmout toto usnesení? 

 

Parlament je suverén. Je také strážcem smlouvy o přátelství, kterou ratifikoval. A protože Ruská federace má dvoukomorový systém, považujeme za správné, abychom se vedle Sněmovny k tomu jako Senát také vyslovili a aby o tom předseda Senátu informoval svůj protějšek, tedy předsedkyni Rady Federace (Valentina Ivanovna Matvienko). 

 

Mezinárodní kontext

 

Mezinárodní kontext je mimořádně citlivý. V reakci na četná narušení hranic (vzduch, moře i na zemi), kterého se dopouštějí letouny, plavidla nebo jednotky Ruské federace, je třeba se mít na pozoru. 

 

Nejde tu zdaleka jen o slova a o to, že bychom měli hájit ve vlastní zájmu historická fakta. Jde také o skutečnost, že vojska Ruské federace dnes okupují Krym, že operují ve východní části Ukrajiny a že působí také na území suverénního státu Gruzie, a to v rozporu s mezinárodně uznanými hranicemi a s mezinárodním právem. 

 

Také pro tyto bojovníky jsou připraveny medaile – podobné těm, co dostali okupanti ze srpna 1968. Také pro tyto vojáky bude jednou někdo žádat výsluhy dosud vyhrazené jen veteránům. Naše dnešní jednání se proto zdaleka netýká jenom naší vlastní historie, ale má daleko širší význam.   

 

Stojí za pozornost, že Ruská federace ve svých strategických dokumentech označila členské státy NATO za svého nepřítele. A to v době, kdy se na naší straně stále mluvilo o potřebě dialogu. 

 

Jenže dialog s Ruskem je dnes ve velmi složité situaci, a zdaleka nejde jenom o dialog Prahy a Moskvy. Rusko nás testuje. A to nejen vojensky, ale i politicky.  

 

Není divu, že dokonce i dialog mezi Spojenými státy a Ruskou federací se nachází ve velmi složité situaci. Zásadních témat je přitom mnoho – Írán, nesmírně složitá situace v Sýrii, ruské pokusy ovlivnit volby ve Spojených státech a v dalších zemích i v Evropě, nefunkční systém kontroly nukleárních zbraní, situace ve Venezuele…  

 

Mezinárodní situace proto od nás vyžaduje, abychom pomohli i my vytvořit podmínky pro politický dialog s Ruskem. K tomu, aby se tak stalo, musíme jednoznačně potvrdit náš zájem na tom, aby platily uzavřené dohody a aby se respektovalo mezinárodní právo. 

 

I proto v dnešním usnesení stojí samostatný odstavec v tomto smyslu.  

 

Závěrem chci říci, že stojíme o politický dialog. A očekáváme, že se Ruská strana jasně přihlásí k tomu, na čem nám záleží a k čemu se ostatně sama zavázala. 

 

Je zajisté dobrou zprávou, že ministr zahraničí Sergej Lavrov jasně sdělil, že smlouva o přátelství platí. Zůstává tu ještě jeden důležitý otazník. 

 

Jaký bude osud té novely zákona o veteránech z roku 2016? A v jaké podobě nakonec bude schvalována? Ti, kdo o tom budou v v obou komorách ruského parlamentu rozhodovat, by od nás měli slyšet jasné slovo.

 

Můžeme dnes vymezit hřiště. Senát a Sněmovna tím pomohou koordinovat společný postup všech ústavních činitelů ČR.  

 

I proto doporučuji, abyste hlasovali ve prospěch tohoto usnesení.