NovinkyTiskové zprávy

Dopis Pavla Fischera zástupci skupiny PPF

V Praze 25. února 2019

Vážený pane Mlynáři,

děkuji za Váš dopis ze dne 29. ledna 2019.

Téma firem Huawei a PPF předložil široké veřejnosti dne 17. prosince 2018 osobně prezident republiky. Jako první totiž veřejně spojil otázku zájmů skupiny PPF v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) s problematikou varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“). Dodávám, že pro ty, kdo se dlouhodobě zabývají otázkami ČLR a česko-čínských bilaterálních vztahů, nešlo o novou informaci. Pro ně prezident republiky pouze veřejně potvrdil, co je již poměrně dlouhou dobu detailně známo. Vzhledem k uvedenému proto doporučuji, abyste svůj komentář, jenž je předmětem Vašeho dopisu, na prvém místě adresoval přímo k rukám prezidenta republiky, s nímž koneckonců, jak je zjevné už i jen z veřejně dostupných mediálních výstupů, mají zástupci skupiny PPF dlouhodobě nadstandardní vztahy.

Firma Home Credit, kterou prezident republiky také zmiňoval, je dle veřejně dostupných rejstříkových informací nizozemským subjektem, a to obdobně jako samotný holdingový subjekt skupiny PPF. Považuji proto za logické, abyste se v souvislosti s prosazováním jejich zájmů v prvé řadě obrátil, pokud jste k takovému prosazování řádně zmocněn, na příslušné instituce Nizozemského království. V této souvislosti doplňuji, že je nemístné, aby firma Home Credit coby nizozemský podnikatelský subjekt využívala k prosazování svých zájmů v ČLR na prvém místě české ústavní činitele a české ústavní instituce.

Přes shora uvedené bych Vás chtěl ujistit, že reáliím, vztahujícím se k ČLR, a to zdaleka nejen těm, které se týkají její ekonomiky a podmínek podnikání na jejím trhu, se věnuji po dobu podstatně delší, než je ta, po niž zastávám funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky. I proto je můj obraz o vnitřních poměrech v ČLR, jakož i jejích zahraničně politických postojů, včetně jejich dynamického vývoje v posledních letech, mnohem plastičtější, než se snažíte ve svém dopisu vytvořit.

Je Vám zajisté známo, že do působnosti Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky, jehož jsem předsedou, spadají veškeré aspekty zahraničních vztahů a bezpečnosti České republiky. Pokud se jich jakýmkoliv způsobem dotýká činnost kteréhokoliv soukromého subjektu, je odpovědné a zcela přirozené tuto činnost posuzovat v tomto kontextu. Uvedený přístup imanentně vyplývá z výkonu parlamentní kontroly ve věcech veřejného či národního zájmu.

S ohledem na úroveň hrozeb v současném světě si Vás dovoluji ubezpečit, že já i moji kolegové z výboru se budeme v rámci výkonu našich ústavních funkcí nadále vyjadřovat ke všem otázkám, které se vztahují k vnitřní a vnější bezpečnosti, obranyschopnosti a suverenitě naší země. Stane-li součástí těchto otázek i působení firmy, kterou zastupujete, či s ní spřízněných osob, budeme se transparentně vyjadřovat i k němu.

Jsem velmi rád, že jste ve svém dopise zmínil Václava Havla. Soudím, že by někdejší prezident sledoval s velkým zneklidněním, jak čistě utilitární zájmy některých firem pomohly změnit zahraničně politické vztahy a postoje České republiky vůči ČLR do dnešní podoby.

Veřejně o tom promluvil v roce 2014 i někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro časopis Respekt. K tématu se v roce 2016 vyjádřil samotný generální ředitel Home Credit Jiří Šmejc, když s hrdostí sdělil, že firma Home Credit spolu s PPF stála u „zrodu iniciativy“, která „vedla k obrodě česko-čínských vztahů“. O tom, jakou tato obroda měla povahu, si mohl každý dle řady konkrétních událostí, doprovázejících v uplynulých letech vzájemné vztahy mezi ČR a ČLR, učinit poměrně jasnou představu. Už jen v kontextu citovaných vyjádření Jiřího Šmejce, jakkoliv představují jen zlomek ze všeho, co je o roli skupiny PPF při utváření česko-čínských vztahů k dnešnímu dni obecně známo, je zjevné, že způsob, jímž jste tuto roli ve svém dopise popsal, představuje jen pokus z Vaší strany o její bagatelizaci. Každý lépe informovaný člověk samozřejmě ví, že realita je docela jiná. To koneckonců plyne i z obsahu otázek, které na toto téma stále častěji dostáváme od oficiálních reprezentantů našich aliančních partnerů.

Vztahy mezi Českou republikou a ČLR se neomezují jen na legitimní snahu státu otevřít přístup pro české obchodní společnosti a investory na jeden z největších světových obchodních trhů, která se uskutečňuje v rámci ekonomické diplomacie. Spadá sem i úsilí o rozvoj vzájemně výhodných obchodních příležitostí pro naše a čínské podniky. Ale tyto vztahy mají s ohledem na značná specifika politického a společenského uspořádání ČLR nezbytně i řadu dalších rovin. 

Počty obětí politické zvůle, které od nástupu současného generálního tajemníka Komunistické strany Číny a jejího prezidenta strmě rostou, celkové utužování už tak nedemokratických poměrů a flagrantní porušování nejzákladnějších zásad právního státu, jichž jsme v Číně za jeho vlády svědky, únosy a mizení politických oponentů tohoto autoritářského režimu, včetně jejich únosů z poněkud svobodnějšího Hongkongu do pevninské Číny, tvrdá perzekuce právních zástupců představitelů zmíněné opozice, pronásledování občanů z důvodů náboženského vyznání, obchody s lidskými orgány politických vězňů, agresivní chování ČLR vůči Tchaj-wanu a dalším svým sousedům v oblasti, systematické a brutální potlačování práv národnostních menšin v Tibetu a Ujgurské autonomní republice ze strany ústřední vlády, násilné zadržování Ujgurů, Kazachů a dalších po stovkách tisíc v převýchovných táborech, porušování práv duševního vlastnictví zahraničních subjektů či prudce vzrůstající aktivity čínských zpravodajských služeb v prostoru západních demokratických států i v dalších zemích světa s cílem ovlivnit tamní politické a společenské elity v souvislosti s prosazováním čínských globálních zájmů představují jen některé z problémů, nad nimiž nemůže demokratická země jako Česká republika přivírat oči. Musíme jim – vedle rozvoje vzájemného obchodu a investic – soustavně věnovat naši pozornost. 

O výše uvedených skutečnostech máme dnes velmi přesné informace. Nemůžeme tedy pokrytecky předstírat za účelem tzv. nezatěžování vzájemných obchodních vztahů, že o nich jaksi nevíme. Dodávám, že nedávno jsme společně s několika dalšími senátory přijali na půdě Senátu zástupce Ujgurů, od něhož jsme z první ruky vyslechli svědectví o otřesných praktikách čínského režimu, které čínské autority uplatňují ve zmíněných koncentračních táborech. Nadto je důležité, aby vzájemné vztahy mezi Českou republikou a ČLR bezpodmínečně vycházely ze zásad rovnosti obou stran, jakož i vzájemné výhodnosti pro obě z nich.

Jsem si vědom toho, že existují firmy, pro něž jediným významným kritériem při jejich působení je zisk a jeho další zvyšování i bezbřehá kumulace jejich aktiv. Takové firmy nejsou ochotné vzít v úvahu cokoliv ze shora uvedeného. Jako by pro ně pojem společenské odpovědnosti existoval okrajově, nebo u nich neexistoval vůbec. Je však velkým štěstím, že takových firem není mnoho. 

Na tomto místě se Vám chci omluvit za nedorozumění. Vaše neformální textové zprávy, na které jsem reagoval odmítavě, jsem totiž zprvu skutečně nepovažoval za oficiální žádost o schůzku s představitelem holdingu PPF, jak v dopise píšete. Nechtěl jsem proto o nich ani veřejně mluvit. Působily na mě v dané chvíli spíše jako neformální vzkaz od nějakého lobbisty, což tak jistě nebylo míněno. Snažím se pevně věřit, že obdobné postupy neuplatňujete ani ve vztahu k dalším ústavním a jiným veřejným činitelům České republiky.

Závěrem si Vás dovoluji informovat, že poté, co jsme se tématu věnovali na našem posledním zasedání, mám v úmyslu pozvat pana Petra Kellnera na řádnou schůzi senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Považuji ho v rámci skupiny PPF za jedinou osobu, která je relevantní pro jednání o záležitostech tohoto dopisu. Věřím, že připravíme nejvhodnější příležitost, jak na parlamentní půdě poskytnout klíčové osobě skupiny PPF prostor pro vyjádření k této problematice a také pro odpovědi na otázky vznesené ze strany členů výboru. Pana Kellnera bychom při jeho návštěvě schůze zároveň rádi seznámili s prioritami, které si výbor stanovil v oblasti bezpečnosti, obrany a zahraničí pro rok 2019, včetně hlavních směrů naší spolupráce v rámci NATO a EU.