Fischer: Obchod s Čínou? Ano. Naivita vůči Číně? Ne

V Praze se ve čtvrtek 22. října 2026 uskutečnilo neformální setkání předsedů zahraničních výborů parlamentů členských států EU a Spojeného království. Na pozvání předsedy senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera se ve Valdštejnském paláci sešly dvě desítky účastníků. Zasedání se soustředilo na politiku evropských států vůči Čínské lidové republice. Zastoupeny byly parlamenty sedmnácti členských států EU, konkrétně Bulharska, Česka, Estonska, Finska, Francie, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovinska a Švédska, a také Sněmovna Spojeného království.

Prvním diskutovaným tématem byl politický a hospodářský vývoj v Číně a jeho dopady na Evropskou unii. Zakladatel a ředitel institutu Sinopsis Martin Hála nabídl přítomným detailní analýzu historických souvislostí, politiky i očekávaného vývoje. Druhý panel se věnoval mezinárodnímu právu a výzvám, které přináší využití umělé inteligence ve zbraňových systémech a pokročilých obranných technologiích. Hlavním řečníkem byl odborník na mezinárodní právo Michal Homza, který spolupracuje s Georgetown University a společností Helsing. Třetí panel se zaměřil na dopady, jimž by státy EU musely čelit, kdyby se situace v Indopacifiku a v Evropě zhoršila současně. Možné scénáře představil ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda, komentář poskytl vojenský přidělenec Německa v České republice podplukovník Rüdiger Henrich.

Účastníky setkání přišel pozdravit i předseda Senátu Miloš Vystrčil a krátce se s nimi rozdělil o zkušenosti ze svých aktivit ve prospěch rozvoje vztahů mezi Českou republikou a Tchaj-wanem.   

„Potěšilo mě, že mezi nás přišel předseda Senátu a také, že se nás sešlo tolik. Z některých zemí totiž přijeli zástupci obou komor. Mezi účastníky byla i delegace britského parlamentu v čele s předsedkyní zahraničního výboru Dolní sněmovny Emily Thornberry. Téma, které jsme nabídli k diskusi, účastníky opravdu zaujalo. O Číně mluvíme mnohdy jenom jako o problému, který devastuje hospodářství a konkurenceschopnost EU. Ale zde jsme mohli jít i do dalších souvislostí. Probírali jsme také nejnovější vývoj ruské agrese proti Ukrajině, kterou považuji za vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost. Čína stojí po boku agresora, tedy Ruska. A spolu s Íránem a Severní Koreou přímo ohrožují bezpečnost Evropy. Proto jsem rád, že jsme o těchto otázkách mohli vést rozpravu za zavřenými dveřmi. Jednání bylo svou povahou neformální a nepřijali jsme proto žádné závěry. O to více času jsme měli na dialog. Zajímalo mě, kdo bude po minulém setkání v Paříži další na řadě. Mám obrovskou radost, že to bude Německo: předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Armin Laschet se nabídl, že příští schůzku uspořádá. Praha se tak dostala do vybrané společnosti, a to je dobrá zpráva nejen pro Senát, ale i pro celou republiku,“ uzavřel předseda výboru Pavel Fischer.  

Předsedové zahraničních výborů parlamentů Francie, Německa a Spojeného království v rozhovoru se senátorem Fischerem. Foto © Michal Pavlík, Senát