Průtokové účty, kybernetická bezpečnost občanů a cesta na Ukrajinu

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR projednával v úterý 9. května 2023 problematiku tzv. průtokových účtů, které mohou sloužit k praní špinavých peněz, dále aktuální výzvy v kybernetické bezpečnosti, zapojení Tchaj-wanu do mezinárodních organizací, kosmickou strategii EU a plánované zahraniční cesty. 

Jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se zúčastnili zástupci Ministerstva spravedlnosti ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Finančně analytického úřadu, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. 

Průtokové účty

Česká legislativa poskytuje jen omezené prostředky k prošetření peněz neznámého původu, které „protékají“ účty vedenými u bank v České republice. V konečném důsledku tak může Česká republika sloužit jako prostředí pro legalizaci peněz např. z trestné činnosti. To by se podle senátorů mělo změnit. 

„Je na místě přijmout změny zákonů, aby byla posílena bezpečnost občanů ČR. Není možné, aby sem přitékaly peníze ze zahraničí, u nichž není možné se dopátrat původu. Současná legislativa umožňuje po uplynutí zákonných lhůt takové peníze de facto legalizovat, protože se nepodařilo identifikovat trestný čin. A to přesto, že existují indicie, že prostředky pocházejí z nelegální činnosti. To se musí změnit. Nejde přitom o malé peníze, například v letech 2020 a 2021 šlo až o sto miliard korun, jejichž původ se navzdory snaze nepodařilo prokázat. Je odpovědností vlády, aby se tím zabývala,“ říká předseda výboru Pavel Fischer.

V usnesení č. 49 senátoři konstatují, že „neschopnost prosadit zákon a vymáhat právo vůči některým aktérům může vážně oslabit bezpečnost občanů ČR, komplikovat mezinárodní bezpečnostní spolupráci a přilákat do ČR finanční prostředky pocházející z trestné činnosti“, a dále že „agrese Ruské federace proti Ukrajině bezpečnostní problém spojený s praním špinavých peněz vystupňovala, a proto je třeba posílit zákonnou pravomoc odpovědných institucí, a to také v reakci na přesuny majetku osob, které z obav o dopad mezinárodních sankcí usilovaly dostat majetek do bezpečí a převádět ho na prostředníky (‚bílé koně‘).“

Senátoři doporučují, aby přezkum podezřelých majetkových transakcí bylo možné provádět soudní cestou i zpětně, zejména kvůli dodatečné kontrole podezřelých přesunů bezprostředně před ofenzivou sil Ruské federace 24. února 2022 vůči Ukrajině.

Kybernetická bezpečnost

Problematice kybernetické bezpečnosti se výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost věnuje dlouhodobě. Senátoři se od zástupců státních orgánů nechali informovat o aktuálním stavu kybernetické bezpečnosti a o největších výzvách. V usnesení č. 50 vzali na vědomí, že se bezpečnostní prostředí ČR výrazně zhoršilo, jsme svědky nárůstu kybernetických útoků. A protože probíhá reálné geopolitické soupeření, stát se nesmí stát vydíratelným jen proto, že jsme podcenili kybernetickou bezpečnost. Senátoři proto vyzývají vládu, aby urychleně předložila nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Zákon by měl podle senátorů reflektovat aktuální vývoj a zvýšit možnosti výkonu kontroly v zájmu bezpečnosti občanů státu. 

„Aktuálně jde do mezirezortního řízení novela zákona, kterou připravili v NÚKIB. Jako senátoři s odpovědností za parlamentní kontrolu v oblasti bezpečnosti nechceme suplovat mezirezortní řízení a kroky vlády. To, co však musíme udělat, je apelovat na vládu, aby si s přípravou zákona pospíšila. V kybernetickém prostoru jsme v kontaktu doslova s celým světem – s těmi, kdo s námi spolupracují a kdo respektují zákon, ale i s těmi, kdo na nás útočí a usilují nás okrást. Už v minulosti jsme byli svědky útoků např. na české nemocnice, z nichž je zřejmé, jak obrovský zničující potenciál má podcenění kybernetické bezpečnosti. Předchozí vláda Andreje Babiše v tomto ohledu zdaleka nekonala dostatečně. Věřím, že vláda Petra Fialy bere kybernetickou bezpečnost jako jednu ze svých priorit a přijme velmi brzy odpovídající legislativu,“ uvedl Pavel Fischer. 

Zapojení Tchaj-wanu do mezinárodních organizací 

Senátoři se už poněkolikáté věnovali otázce zapojení Tchaj-wanu do organizací pro mezinárodní spolupráci, například WHA. „Toto téma se nám vrací na stůl a opakovaně se mu musíme věnovat, protože se v mezinárodním prostoru bohužel mnoho nezměnilo“ říká Pavel Fischer a dodává, že „je na čase přiznat si, že Tchaj-wan je ve spoustě ohledů cenným partnerem pro sdílení know-how a informací. Naplno to bylo vidět v době pandemie. Proto jsem toho názoru, že Tchaj-wan by měl být konečně oficiálně přizván k mezinárodní spolupráci na platformách v oblasti zdraví, vědy, technologií a dalších.“

V usnesení č. 51 senátoři vyjádřili přesvědčení, že začlenění Tchaj-wanu do mezinárodních organizací je klíčové pro udržení míru a stability v tchajwanském průlivu a v regionu Indo-Pacifiku, a dále že může výrazně přispět k řešení globálních problémů, mezi které patří např. ochrana životního prostředí, zmírňování dopadů změn klimatu, boj proti mezinárodnímu zločinu ad. 

Senátoři usnesením č. 53 také doporučili uspořádat v červenci 2023 česko-tchajwanské obchodní forum, které by navázalo na cesty čelních politických představitelů státu na Tchaj-wan v posledních několika letech. 

Cesta na Ukrajinu

Senátoři se na závěr jednání shodli na záměru uspořádat pracovní cestu na Ukrajinu. Předseda výboru Pavel Fischer k tomu uvedl: „Na Ukrajině jsem byl opakovaně a kolegy jsem seznámil s průběhem cest. Nyní je na čase, abychom se tam vypravili jako výbor. Cílem je ukázat, kam šla česká pomoc, vidět situaci přímo na místě a prohloubit efektivní spolupráci s našimi ukrajinskými protějšky.“ Podrobnosti o cestě na Ukrajinu výbor z bezpečnostních důvodů nezveřejnil.