Senátor Pavel Fischer bilancuje: další dva roky v roli předsedy bezpečnostního výboru

Senátor Pavel Fischer završuje druhé senátní období (2020-2022) ve funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR. Výbor se v tomto kritickém období zabýval všemi klíčovými tématy, která určují bezpečnostní situaci České republiky.

„Ve funkci předsedy výboru navazuji na své předchozí zkušenosti – od práce pro prezidenta Václava Havla, kde jsem působil mimo jiné jako ředitel politického odboru, přes sedm let v diplomacii, až po práci na ministerstvu zahraničí v pozici bezpečnostního ředitele. Právě v senátním Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se všechny tyto funkce prolínají. A dnes se to obzvlášť ukazuje. V době otevřeného konfliktu, který vede Rusko proti svobodnému státu – Ukrajině, potažmo proti nám všem, vnímám naši senátní práci jako velmi důležitou,“ komentuje své působení v čele výboru Pavel Fischer.

Energetická bezpečnost

Z energetiky se za poslední dva roky stalo jedno z nejvýznamnějších celospolečenských témat. Výbor se v letech 2020 a 2021 intenzivně věnoval plánované stavbě nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech. „Vláda Andreje Babiše nesmyslně tlačila na to, aby elektrárnu stavěli Rusové. Když jsme se s nimi snažili diskutovat a předestřít všechny argumenty, bylo to jako mluvit do dubu,“ vzpomíná na nelehká jednání Pavel Fischer. „Všechny bezpečnostní instituce mluvily jasně: Rusko a jeho subjekty jsou potenciálním bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, nesmí jim proto být svěřeny strategické stavby. Vláda to nechtěla slyšet, nechtěl to slyšet ani Miloš Zeman. Jednali v rozporu s bezpečnostními zájmy země.“

Výbor ve věci energetické bezpečnosti přijal celou řadu usnesení, některá z nich byla schválena také na plénu Senátu. Senátoři jimi vyzývali vládu Andreje Babiše, aby nepřizvala subjekty z Ruska a Číny do tendru. Výbor se tématem opakovaně zabýval s experty, na jeho jednání byla pozvána například Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Jaroslav Míl, bývalý ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, šéf BIS Michal Koudelka a další zástupci bezpečnostních složek. Postoj vlády se podařilo změnit na základě odhalení pachatelů státního terorismu ve Vrběticích.

Ruská agrese a manipulace s dodávkami plynu způsobily zejména v roce 2022 enormní nárůst cen energií. Elektřina, ropa, plyn, to už dnes nejsou pouhé obchodní komodity, ale suroviny strategického významu pro chod státu a soudržnost společnosti. Kvůli zahraničně-politickému rozměru této krize se tak výbor možným řešení věnoval opakovaně. Proto například apeloval na vládu ČR, aby u svých německých a polských protějšků prosazovala výstavbu další plynové infrastruktury. Vyvázání se ze závislosti na ruském plynu je nepochybně jedním z nejdůležitějších úkolů následujících let. Výbor, potažmo Senát, je připraven v této výzvě podat vládě pomocnou ruku.

Události na Ukrajině

Senátní zahraničně-bezpečnostní výbor projednával dění na Ukrajině dávno před vpádem ruských vojsk v únoru 2022. „Ukrajina byla dokonce jedním z prvních témat, které jsem před čtyřmi lety po svém zvolení v Senátu řešil. Několik let jsme upozorňovali na to, co se na Ukrajině děje. Apelovali jsme na českou vládu, aby přestala šetřit na obranyschopnosti státu a plnila závazky vůči NATO. Možná si vzpomenete, jak místo toho Babišova vláda kupčila s komunisty podporu za seškrtání výdajů na armádu. Dnes vidíme, že vláda nepostupovala v souladu se zájmy občanů, ostatně jako v mnoha dalších případech. Nemuseli jsme být například dnes tak závislí na ruském plynu,“ říká Pavel Fischer. 

Pavel Fischer absolvoval od vypuknutí konfliktu dvě cesty na okupovanou Ukrajinu. Jednal s představiteli ukrajinského parlamentu a navštívil místa, která byla zničena ruskou armádou. „Zvěrstva, která se odehrála například v Buči, jsem viděl na vlastní oči a jsou nepopsatelná. O to víc mě šokuje, že se u nás najdou lidé, kteří je popírají. Je proto důležité, aby přímo na místo jezdili představitelé evropských států a vysvětlovali svým občanům, co tam viděli,” popisuje Pavel Fischer a dodává, že „Ukrajině musíme pomáhat, jde tu také o naši vlastní suverenitu. Dlouho vedlo Rusko na seznamu nepřátel jen USA a Českou republiku. Nesmíme zapomínat, jak moc nás nenávidí. Je naší povinností Putina zastavit.“

Tchaj-wan a Indo-Pacifik

Indopacifik je jedním z klíčových pojmů v dnešním rychle se měnícím mezinárodním prostředí. Situace nejen okolo Tchaj-wanu, ale i širším regionu musí zůstat na předních místech seznamu priorit České republiky i celé EU. Význam tématu komentuje Pavel Fischer slovy: „Tak, jako se po druhé světové válce rozhodovalo o svobodě a demokracii v Evropě, tak dnes Indo-Pacifik rozhoduje o své svobodě a své demokracii. Události poslední doby nám připomněly, že demokratické země spolu musejí spolupracovat a vzájemně se podporovat, nestačí jen obchodovat. Pokud bychom Indo-Pacifiku nevěnovali náležitou pozornost, mohli bychom až příliš pozdě zjistit, že jsme ztratili schopnost pozitivně přispívat k rozvoji regionu, potažmo světa, a podporovat naše spojence a prosazovat naše zájmy.“

Na říjen 2022 proto Pavel Fischer připravil v Senátu spolu s projektem Sinopsis konferenci The Euro-Atlantic meets the Indo-Pacific: Ukraine, Taiwan and the Changing Geopolitics of the World. Konference přivede do Prahy politiky a odborníky z celého světa. Společně budou diskutovat o podobách českého a evropského strategického přístupu k Číně, Tchaj-wanu a dalších zemích Indo-Pacifiku.

Vrbětická kauza

Pachateli teroristických činů v moravských Vrběticích, při nichž zemřeli dva čeští občané, byli podle důvodných podezření bezpečnostních složek státu dva pracovníci ruských tajných služeb. Poté, co 17. dubna 2021 došlo ke zveřejnění kauzy, bezpečnostní výbor podpořil vládu v jejím rozhodnutí vyhostit 18 pracovníků ruské ambasády.

„Byli jsme vedením senátu a senátorských klubů jako výbor pověřeni, abychom se systematicky zabývali vrbětickou kauzou, přičemž jsme měli věnovat pozornost také činům prezidenta republiky. Obratem jsme začali analyzovat, co se po zveřejnění kauzy u nás vlastně dělo. Nešlo nám o přezkoumání důkazů nebo závěrů bezpečnostních složek či vlády. Dostali jsme na starost, abychom kontrolovali státní instituce – jestli konaly dostatečně, včas a správně,“ říká k vrbětické kauze Pavel Fischer.

Výbor shledal, že na straně státu došlo k pochybením, zejména v otázce informování spojenců a koordinace následných kroků s nimi. Šetření vrbětické kauzy dosud probíhá, ve věci se objevují nové skutečnosti, nebylo uzavřeno ani policejní šetření.

Neschopnost Miloše Zemana vykonávat úřad

V rámci šetření vrbětické kauzy se senátoři zabývali také činy prezidenta republiky. Miloš Zeman v den oznámení pachatelů terorismu podpořil vládu v jejím rozhodnutí vyhostit 18 pracovníků ruské ambasády z ČR, následně však aktivně nepostupoval ve prospěch občanů ČR, nepodporoval vládu v jednání se spojenci a dlouho nepromluvil k veřejnosti. Po týdnu mlčení pak Miloš Zeman svými výroky v televizním vysílání veřejně poškodil instituce státu, zpochybnil závěry bezpečnostních složek a relativizoval celou kauzu. Od té chvíle reakce našich spojenců a jejich kroky vůči Ruské federaci na podporu ČR víceméně utichly.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal v červnu 2021 usnesení č. 66 o neschopnosti Miloše Zemana vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy. Podle tohoto ustanovení by dočasně přešly některé kompetence do rukou dalších ústavních činitelů, dokud nebude prezident republiky opět schopen vykonávat úřad. „V podstatě jsme řešili to, jestli byl Miloš Zeman neschopen vykonávat mandát, nebo se dopouštěl velezrady. Vzhledem k jeho nesmyslným výrokům a absenci ve veřejném prostoru jsme se rozhodli aktivovat postup podle první možnosti,“ uvádí Pavel Fischer.

Tento návrh výboru následně projednávaly Stálá komise senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a Ústavně-právní výbor. Členové těchto orgánů se nakonec rozhodli, že hlasování o návrhu nedoporučí plénu senátu, čímž návrh na nějaký čas fakticky spadl pod stůl. V příštích měsících byl Miloš Zeman za podivných okolností hospitalizován, a tak se téma znovu vrátilo do veřejného prostoru, tentokrát kvůli zdravotním důvodům a nedostatečné práci Kanceláře prezidenta republiky.

Návštěva Svjatlany Cichanouské

V červnu 2021 navštívila ČR běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská, a to na základě předchozího jednání s Pavlem Fischerem. Rodina Fischerových přivítala běloruskou prezidentku dokonce ve svém domově. Běloruská politička ocenila podporu, které se jí a její rodině od české společnosti dostalo. Nemá to jednoduché, s dětmi se do své země nemůže vrátit, její manžel, Sjarhej Cichanouský, je vězněn diktátorským režimem Alexandra Lukašenka.

„Návštěva zvolené běloruské prezidentky, která musela opustit svou zemi a dnes se musí skrývat v exilu, byla pro naši rodinu silným zážitkem. Naše děti nejvíc zaujalo, jak krásně mluvila o své vlasti a jak neochvějně si je jistá tím, že se současný stav musí brzy změnit k lepšímu. Její odhodlání zlepšit poměry ve vlastní zemi je silné a inspirativní pro každého, komu záleží na osudu jeho země a spoluobčanů,“ dodává Pavel Fischer.

__

Volby do Senátu se konají každé dva roky, obměňuje se vždy třetina senátorů. O složení všech výborů bude Senát hlasovat v novém složení po ustavující schůzi.