Rozhovor pro Novinky.cz
Jestli někdo okolo Tchaj-wanu provokuje, je to Čína
Rozhovory, Z médií|2.8.2022
Citace z webu novinky.cz
Čínský prezident Si Ťin-pching pouští hrůzu, aby nabral u voličů body, protože naslibovaný ekonomický růst se mu nedaří. Tak hodnotí vyhrocené dění okolo Tchaj-wanu v rozhovoru pro Novinky předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý).
Hovoříme spolu ve chvíli, kdy stále není jasné, zda předsedkyně americké sněmovny Nancy Pelosiová na Tchaj-wanu přistane, nebo ne. Nehrozí, že bude její cesta vnímána jako provokace?
Nancy Pelosiová nebude první, kdo navštěvuje Tchaj-wan. Dokonce šéf ze Sněmovny reprezentantů navštívil Tchaj-wan někdy koncem devadesátých let, tuším v roce 1997. Kongresmani tam vyrážejí pravidelně.
Spíš bych položil otázku, jestli ta provokace náhodou není na straně Čínské lidové republiky. To není zdaleka průlom. Nancy Pelosiová prostě jede do Indo-Pacifiku a tak jako její předchůdce před třiceti lety se rozhodla přistát na Tchaj-wanu. Ta provokace spíše přichází z Pekingu, a v tom je dokonce i náš problém.
A tou provokací Pekingu myslíte co? Vojenské posilování na pobřeží, vysílání stíhaček, ukazování svalů?
Ano. Já jsem se díval na ty manévry, které Čína dělá, a tam skutečně dochází k mobilizaci, a to všech druhů vojsk – pozemní síly, vzdušné i námořní. My si potřebujeme položit otázku, zda to není spíše sdělení, které Si Ťin-pching a jeho nejbližší potřebují dát domů, protože jeho politické postavení asi není úplně pevné.
On totiž nasliboval lidem ekonomický růst a to se nějak nedaří. Boj s covidem se nedaří a přitom on bojuje doslova o svoji politickou budoucnost. Nejradši by zůstal prezidentem až do konce svého života, i si podle toho už upravil ústavu.
Takže on hraje na tomhle tématu svoji vnitropolitickou budoucnost a dobře ví, že když bude pouštět hrůzu, tak že mu to zvýší body především u jeho lidí doma a případně u jeho oponentů, kteří by mohli mít nepříjemné otázky, že se Číně nedaří tak dobře, jak to komunisté slibovali.
Takže neočekáváte vyloženě nějaký vojenský střet?
Člověk nemůže nikdy nic vyloučit. Žijeme v době, kdy je Rada bezpečnosti doslova v troskách, protože ji rozbil jeden z členů, který tam má právo veta, a to je Rusko. Když se podíváme na to, kolikrát Rusko vetovalo v Radě bezpečnosti, a mohlo se jednat o Sýrii nebo teď o Ukrajinu, tak zjistíme, že už to jde do desítek případů a pokaždé jim věrně stála po boku Čína.
Čínská lidová republika přece podepsala s Ruskem pakt o partnerství. To je z 8. února letošního roku, tedy z doby, kdy se Rusko aktivně připravovalo na invazi do Ukrajiny.
A pokud si Rusko dovolilo obsadit Ukrajinu a útočit na ni v rozporu s mezinárodním právem, tak mám za to, že všichni na Tchaj-wanu musí přemýšlet o tom, co ještě znamenají mezinárodní normy v současné době, když OSN, která vznikla jako instituce, aby se už nikdy neopakovaly hrůzy druhé světové války, je v podstatě v troskách – a to zásluhou těch, kteří by měli garantovat její funkčnost.
Předminulý týden jsem o tom mluvil osobně s předsedou tchajwanského parlamentu, takže vím z přímých rozhovorů, že Tchajwanci velmi pozorně sledují dění na Ukrajině.
Zároveň na Ukrajině vidíme, že se i jinak neporazitelná armáda Ruska dostává do velkých potíží. A jak dobře víme, tak ta Čínská lidová osvobozenecká armáda měla s tou ruskou v minulosti často cvičení. Takže nejde o to, že by konflikt na Ukrajině byl něco, co na Tchaj-wanu vnímají jako něco vzdáleného. Právě naopak. Ale velmi stojí o to, abychom s nimi jako demokratické země udržovaly vysokou míru spolupráce a dialogu.
Z toho, co víme z veřejných zdrojů, tak americký prezident Joe Biden nebyl z nápadu navštívit v tuto chvíli Tchaj-wan dvakrát nadšený. Stejně tak armáda. Není to ze strany Pelosiové tak trochu natruc?
No, každý má svoji zodpovědnost. To ostatně platí také v České republice a viděli jsme, jaký bohatý názorový střet byl o tom, jestli mají senátoři jezdit na Tchaj-wan, nebo jestli tady máme přijímat tchajwanské návštěvy. Tam, kde fungují demokratické instituce – tedy protiváhy, které se vykrývají – je to úplně běžné.
A to, co jsme viděli v Americe, je přesně tohoto typu. Biden jakožto prezident vyslovil obavy, zda taková návštěva dává smysl. Slyšeli jsme představitele armády a nakonec jsme slyšeli i ministra zahraničí, který naznačil, že si o tom vláda sice něco myslí, ale parlament je suverén a neměla by se z toho dělat velká věda.
My jsme nedávno byli v americkém Kongresu a měli jsme tam tucet schůzek s vysoce postavenými členy Senátu a Sněmovny reprezentantů. A naprosto na prvním místě byl Tchaj-wan a Čína. To je globální téma, které pokud nebudeme řešit v parlamentech, tak ho budeme muset řešit na burzách nebo v generálních štábech armád. A to už bude pozdě.
Střet s Čínou a s její totalitní ideologií je tak zásadní, že dneska dobré vztahy s Tchaj-wanem mobilizují vůbec největší skupinu zákonodárců v celém Kongresu. V Kongresu má každý stát, každé téma svojí skupinu, takzvaný caucus. A ti, kteří se sdružují okolo Tchaj-wanu, jsou dneska suverénně nejpočetnější.
Tohle je téma, které není ani demokratické, ani republikánské. A je to hrozně důležitá věc i pro nás, protože za deset let by bylo pozdě.
Kam dál?
Rozhovor pro FORUM24
Ruské velvyslanectví na Slovensku vyhrožuje Bratislavě. Nepřijatelné, říká Fischer
16.3.2023
Rozhovor pro ČT24
V Tibetu jsme svědky kulturní, lidské a ekonomické katastrofy
Rozhovor pro Rádio Proglas
Církev nemůže být apolitická. Jsem vděčný podporovatelům, kampaň chci dotáhnout
Rozhovor pro CNN Prima News
Jako úředník se na Hrad vracet nechci. Pro fajnového prezidenta už jsem pracoval
Rozhovor pro Novinky