Senátní výbor pro zahraniční a bezpečnost by měl ve středu po několika měsících uzavřít případ útoku ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích.
Ke kauze, v níž na řadě jednání zkoumal zejména postoj českých ústavních činitelů a vlády, by měl výbor vydat závěrečné usnesení. Seznam Zprávy mají k dispozici dokument, který pro kolegy připravil předseda výboru Pavel Fischer.
Uvádí v něm, že ruský útok ve Vrběticích, při němž zahynuli dva čeští občané, byl aktem mezinárodního terorismu, a že vláda i prezident selhali v tom, jak kauzu řešili. Předseda výboru se také pozastavuje nad okolnostmi chystané cesty Jana Hamáčka do Ruska.
O té Jan Hamáček tvrdil, že šlo o záměrnou kamufláž, která měla přikrýt chystané odvetné kroky českých úřadů po odhalení ruských agentů ve Vrběticích. Seznam Zprávy však s odvoláním na dva důvěryhodné zdroje zjistily, že ve skutečnosti ministr vnitra a vicepremiér cestu skutečně plánoval a odvolal ji až nedlouho před odletem. A že na poradě s řediteli bezpečnostních složek a některými ministry mluvil o tom, že zjištění o Vrběticích využije v Rusku mimo jiné ke získání vakcíny Sputnik V proti koronaviru.
„Reakce české strany na útok byla nejednotná a nepřipravená, přestože nejvyšší ústavní činitelé a prezident měli na tuto přípravu dostatek času,“ stojí ve zprávě připravené pro jednání výboru.
Nejednotný postoj pak podle senátora Rusko dokázalo využít ke své reakci na zjištění českých úřadů a následně při útocích na Českou republiku. Vláda ani prezident nedokázali podle autora dokumentu srozumitelně požádat o podporu spojence v EU nebo v NATO. Nebo o ni nepožádali vůbec.
Jako příklad uvádí Pavel Fischer krom jiného reakci prezidenta Miloše Zemana.
„Na jednání Bukurešťské devítky, tedy skupiny států NATO, které proběhlo za účasti generálního tajemníka NATO 10. května 2021, účastníci vyslovují v závěrečném komuniké solidaritu s ČR v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích znamenajícím porušení mezinárodního práva. Prezident republiky však na tomto jednání o Vrběticích nepromluvil – věnoval se jinému tématu (situace v Afghánistánu),“ napsal předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
Fischer v této souvislosti připomíná, že „stát, který se v podobné situaci ocitl, nemůže zůstat v izolaci“. „Je v národním zájmu co nejrychleji navázat spolupráci se spojenci a zabezpečit, aby znali pozadí celé záležitosti a v reálném čase byli schopni sdílet informace o jejích aktérech a o poznatcích významných z hlediska bezpečnosti,“ napsal do závěrečné zprávy.
Pavel Fischer také shrnuje výše zmíněnou plánovanou cestu Jana Hamáčka do Ruska. Jeho výbor se okolnostmi cesty zabýval na několika jednáních, pozval mimo jiné všechny účastníky zmíněné schůzky na Ministerstvu vnitra. Po všech zjištěních, k nimž výbor dospěl, dává i Pavel Fischer cestu do souvislosti s propagandistickým využitím vakcíny Sputnik V.
„Je zřejmé, že se v zápasu o vliv na dění v české společnosti ruská strana pokusila využít pandemie a obav veřejnosti z nedostatku vakcín, čímž se snaha o objasnění Vrbětic propojuje se zápasem o vliv během pandemie,“ uvedl předseda výboru.
Poměrně detailně popisuje, že nejprve byly umlčeny hlasy, které Sputnik kritizovaly.
„Krátce před naplánovanou cestou Jana Hamáčka do Moskvy pro Sputnik V oba nesouhlasné hlasy ve vládě utichly: Jan Blatný byl z funkce odvolán 7. dubna 2021, Tomáš Petříček skončil 12. dubna,“ napsal Fischer. Podle jeho zprávy se Rusové pokoušeli více či méně úspěšně ovlivňovat některé členy vlády.
„Vlivové působení, které se ruská strana u nás pokoušela realizovat, míří i na další členy vlády. V tomto smyslu zůstávají nevyjasněné některé okolnosti plánu vicepremiéra Hamáčka odletět do Moskvy pro neschválenou vakcínu ruské výroby,“ píše se ve zprávě.
Připomíná tu také, že Jan Hamáček se jednání výboru, kde se okolnosti jeho cesty a jeho role ve vyšetřování Vrbětic a získání vakcíny Sputnik měly vyjasnit, nikdy nezúčastnil. A to přesto, že pozvání k němu dorazilo osmkrát.
Jak zjistily Seznam Zprávy, Jan Hamáček nedorazil ani na deváté pozvání, které mu bylo adresováno právě na středeční (a závěrečné) jednání senátního výboru pro zahraničí obranu a bezpečnost.
Podle zjištění redakce vysvětlil další neúčast tím, že ve věci je vedeno vyšetřování a že tedy nemůže poskytovat o případu informace.
Okolnosti moskevské cesty totiž dosud vyšetřují orgány činné v trestním řízení. Jan Hamáček také podal v souvislosti se zveřejněnými informacemi trestní oznámení na redaktory Seznam Zpráv. V tomto případě však už policie vyšetřování a případ odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal.
