Deník.cz: Politika je jako desetiboj, slabá disciplína vás pohřbí

Publikováno Rubrika Napsali o mě, Z médií

Pavel Fischer je pozoruhodný muž s pozoruhodným životopisem. Lidé si ho pamatují především jako ředitele politického odboru na Pražském hradě v době prezidentství Václava Havla a později jako dlouholetého velvyslance ve Francii. Původním povoláním je učitel, znalec francouzštiny a španělštiny. Zároveň působil jako houslista i zpěvák. Pavel Fischer společnost vnímá jako složitý organismus, jenž nelze vtěsnat do několika čísel či […]

Překvapivý hlas lidu: Za posledních 20 let nejlépe pracovala vláda premiéra Špidly, Zeman propadl

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Výkonnost institucí je s pomocí veřejného mínění možné měřit několika způsoby. Můžeme se ptát na důvěryhodnost či popularitu, ale také na to, jak si lidé myslí, že úřady poslední měsíc pracovaly. Z dlouhodobého výzkumu STEM vychází, že nejlépe si podle veřejnosti ve své době vedla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Jak jsou na tom vády pozdější? […]

Rozdíl mezi Klausem a Zemanem? Podle hodnocení veřejnosti pracují oba velmi podobně

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Jak pracují nejvyšší čeští představitelé? Odpověď na to hledají výzkumníci STEM, kteří kladou od roku 2004 veřejnosti otázku, jak poslední měsíc pracoval prezident republiky. Do hodnocení je zahrnuta většina mandátu Václava Klause (funkce se ujímal v roce 2003) a dosavadní mandát Miloše Zemana. Zprvu měl Václav Klaus hodnoty vyšší, nebo stejné, než 70 procent kladných […]

Přispěl Miloš Zeman ke zvýšení vážnosti hlavy státu? Méně než Havel a Klaus

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Výkon funkce hlavy státu předpokládá nejen určitý soubor ústavou přesně vymezených pravomocí. Veřejnost také očekává, že politik bude zastávat funkci hlavy státu důstojně a že přispěje k vážnosti instituce. Prvnímu prezidentovi demokratického Československa mimořádně pomohlo, že mistrně zvládl symbolickou rovinu výkonu úřadu. Bez velkého přehánění lze říci, že T. G. Masaryk přispěl prestiži úřadu hlavy […]

Proč si Češi myslí, že jsou jako „ovce“? Podle průzkumů mají stále pocit, že za ně rozhodují „ti nahoře“

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Do jaké míry si Češi myslí, že mohou ovlivňovat dění ve společnosti? Podle dlouhodobého sledování STEM veřejnost nejvstřícněji odpovídala mezi roky 2000 a 2003. Pak nastoupil zhoršující se trend, který se obrací v roce 2014. Přesto zůstáváme na školní známce mezi trojkou a čtyřkou. Proč nám chybí pocit, že smíme mít na události vliv? V […]

Vyznáme se dnes ještě v politice? Méně než před čtrnácti lety. Může za to Havel, nebo vstup do unie?

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – „kdo se v tom má vyznat“! Začneme-li se ptát na tuto otázku veřejnosti, vyjde nám z toho časem zajímavý vývoj. Od roku 1994 totiž na otázku: […]

Jak moc se mezi přáteli bavíme o politice? Už to není, co bývalo

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Politiku už Češi mezi přátele tolik “netahají”. V roce 1992 ještě lidé politikou žili, a odráželo se to i ve výzkumech STEM. 87 procent lidí tehdy diskutovalo o politice – loni už to byly “jen” dvě třetiny. Vzrostl také počet lidí, kteří se o politice nebaví vůbec. S přáteli mluvíme o politice méně než dřív. […]

Jak se Češi zajímají o politiku? Nejvíce je „bavila“ v době opoziční smlouvy Klause se Zemanem

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Rok 2017 je rokem voleb do Poslanecké sněmovny. Jak jsou na tom Češi s politikou? Lidé říkají, že se u nás o politiku vytratil zájem, že odpovědní politikové nedbají na názory běžných lidí a že politické strany fungují špatně. Jak si stojíme v dlouhodobém kontextu? Zájem veřejnosti o politiku se u nás dlouhodobě pohybuje mezi […]

STEM: Odbory považuje za potřebné 70 % českých občanů

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Zeptáme-li se veřejnosti na užitečnost a potřebnost odborů, lze srovnávat data za časové období dvaceti let. Časová řada ukazuje, že i v této perspektivě je pohled českých občanů na odbory poměrně stabilní. Od roku 1995 do roku 2011 se podíl lidí, kteří odbory považují za potřebné, držel kolem hranice 70 %. Později se se tento […]