STEM

Pavel Fischer je pozoruhodný muž s pozoruhodným životopisem. Lidé si ho pamatují především jako ředitele politického odboru na Pražském hradě v době prezidentství Václava Havla a později jako dlouholetého velvyslance ve Francii. Původním povoláním je učitel, znalec francouzštiny a španělštiny. Zároveň působil jako houslista i zpěvák. Pavel Fischer společnost vnímá jako složitý organismus, jenž nelze vtěsnat do několika čísel či procent. Celý rozhovor si přečtěte zde

Výkonnost institucí je s pomocí veřejného mínění možné měřit několika způsoby. Můžeme se ptát na důvěryhodnost či popularitu, ale také na to, jak si lidé myslí, že úřady poslední měsíc pracovaly. Z dlouhodobého výzkumu STEM vychází, že nejlépe si podle veřejnosti ve své době vedla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Jak jsou na tom vády pozdější? Zeptáme-li se našich respondentů: „Jak podle Vašeho názoru pracuje poslední měsíc česká vláda?“ získáme tím řadu, která čítá na čtyřicet měření a pokrývá období od roku 1998 do současnosti. Zjednodušili jsme ji a vynesli do grafu, který přikládáme. Pomohly povodně Současná vládní koalice pod vedením Bohuslava Sobotky si na tom z hlediska hodnocení práce stojí […]

Jak pracují nejvyšší čeští představitelé? Odpověď na to hledají výzkumníci STEM, kteří kladou od roku 2004 veřejnosti otázku, jak poslední měsíc pracoval prezident republiky. Do hodnocení je zahrnuta většina mandátu Václava Klause (funkce se ujímal v roce 2003) a dosavadní mandát Miloše Zemana. Zprvu měl Václav Klaus hodnoty vyšší, nebo stejné, než 70 procent kladných hlasů (roky 2004 a 2005). Pod hranici šedesáti procent se dostává jen jednou (2009), kdy šlo o ojedinělý výkyv, neb po něm následuje růst (od roku 2010). Při pohledu do kalendáře lze dokonce najít pravděpodobné důvody tohoto růstu. V dubnu roku 2010 se v Praze odehrálo přelomové setkání prezidentů USA a Ruské federace. Václav Klaus […]

Výkon funkce hlavy státu předpokládá nejen určitý soubor ústavou přesně vymezených pravomocí. Veřejnost také očekává, že politik bude zastávat funkci hlavy státu důstojně a že přispěje k vážnosti instituce. Prvnímu prezidentovi demokratického Československa mimořádně pomohlo, že mistrně zvládl symbolickou rovinu výkonu úřadu. Bez velkého přehánění lze říci, že T. G. Masaryk přispěl prestiži úřadu hlavy státu zcela zásadní měrou. S ním se musel a bude muset poměřovat i každý z jeho nástupců. Každoročně si v den 7. března připomínáme narozeniny prvního československého prezidenta. Jak si stojí z hlediska vážnosti prezident České republiky Miloš Zeman? Miloš Zeman se ujal úřadu hlavy státu 8. března 2013. O půl roku později jsme se […]

Do jaké míry si Češi myslí, že mohou ovlivňovat dění ve společnosti? Podle dlouhodobého sledování STEM veřejnost nejvstřícněji odpovídala mezi roky 2000 a 2003. Pak nastoupil zhoršující se trend, který se obrací v roce 2014. Přesto zůstáváme na školní známce mezi trojkou a čtyřkou. Proč nám chybí pocit, že smíme mít na události vliv? V liberální demokracii je pro občana zásadním vědomí, že může ovlivňovat veřejné dění. Není nějakou anonymní jednotkou nebo číslem, ale může se ozvat jako člověk, jehož důstojnost a základní svobody zaručuje Ústava. Občan může vstupovat do veřejného prostoru se svými názory, zvednout svůj hlas, děje-li se něco nepatřičného – nebo naopak patřičného, může promluvit, aby se […]

Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – „kdo se v tom má vyznat“! Začneme-li se ptát na tuto otázku veřejnosti, vyjde nám z toho časem zajímavý vývoj. Od roku 1994 totiž na otázku: „Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ odpovídají lidé u nás poměrně rovnoměrně. Nenajdeme zlomové okamžiky, které by odpovídaly období nových voleb do parlamentu. Nenajdeme ani nějaké výrazné předěly. Dokonce celkový trend, přestože kreslí určitou sestupnou křivku, nemá nějaký zásadní vývoj. Přesto zde určitý vývoj naznačen může být. Křivku bychom mohli rozdělit na […]

Politiku už Češi mezi přátele tolik “netahají”. V roce 1992 ještě lidé politikou žili, a odráželo se to i ve výzkumech STEM. 87 procent lidí tehdy diskutovalo o politice – loni už to byly “jen” dvě třetiny. Vzrostl také počet lidí, kteří se o politice nebaví vůbec. S přáteli mluvíme o politice méně než dřív. Zatímco v roce 1992 o politických tématech z nás diskutovalo celkem 87 % s přáteli (součet kategorií „velmi často“ a „příležitostně“, v odpovědi na otázku „Když se sejdete se svými přáteli, diskutujete o politických záležitostech velmi často, příležitostně, nebo nikdy?“), v roce 2016 to bylo o dvacet procentních bodů méně, tedy 65 %. Mezitím se […]

Rok 2017 je rokem voleb do Poslanecké sněmovny. Jak jsou na tom Češi s politikou? Lidé říkají, že se u nás o politiku vytratil zájem, že odpovědní politikové nedbají na názory běžných lidí a že politické strany fungují špatně. Jak si stojíme v dlouhodobém kontextu? Zájem veřejnosti o politiku se u nás dlouhodobě pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti procenty. Není to tedy tak, že by nějak výrazně zájem o politiku poslední dobou klesal, nebo naopak narůstal. N a otázku „řekl byste, že se o politiku zajímáte“, totiž odpovědělo v roce 1994 kladně 48 % respondentů, o rok později to bylo méně (43 %). Vyšší hodnoty (nad 50 %) nacházíme po […]

Rozhovor o politice, Výzkumech veřejného mínění i možné kandidatuře na prezidenta. Celý rozhovor zde

Zeptáme-li se veřejnosti na užitečnost a potřebnost odborů, lze srovnávat data za časové období dvaceti let. Časová řada ukazuje, že i v této perspektivě je pohled českých občanů na odbory poměrně stabilní. Od roku 1995 do roku 2011 se podíl lidí, kteří odbory považují za potřebné, držel kolem hranice 70 %. Později se se tento podíl snížil (62 až 64 %), nyní se ale naopak dostává dokonce nad 70 %.   Koho vlastně odbory dnes zastupují? Jak dalece se jim daří oslovovat i širší veřejnost? Zasazují se i o zájmy těch, kdo nejsou jejich členy? Z výzkumů Ústavu empirických výzkumů STEM vyplývá, že mezi občany téměř není pochyb o tom, […]