společnost

5.1.2018

Z médií

O Pavlu Fischerovi a únavě ze vzdoru

Je to víc než čtvrt století, co jsem o Pavlu Fischerovi slyšel poprvé. Iva povídala, že zpívá bas. Jsem rád, že kandiduje. V typologii kandidátů na českého prezidenta tu Jakub Patočka zařadil Pavla Fischera mezi kandidáty občanské a konstatoval, že pro výkon funkce má možná nejlepší předpoklady. Žijeme v zemi, kde se pravidelně a zbytečně vyplňují nejhorší scénáře možného vývoje. Proto považuji fakt, že Pavel Fischer vůbec kandiduje, za mimořádně dobrou zprávu. Pokud se o nejvyšší úřad v přímých prezidentských volbách budou ucházet lidé jeho formátu, jednou to určitě vyjde. S Fischerem tedy teď nebo někdy jindy. Byl by i dobrý instalatér Do Prahy jsme s manželkou v roce 1990 […]

7.9.2015

Moje články

Co dělat, aby se stavba svobody nezhroutila

AŤ UŽ BUDE TLAK NA KRÁTKODOBÉ VÝSLEDKY JAKKOLIV SILNÝ, JE TŘEBA MÍT NA PAMĚTI DLOUHODOBÉ HORIZONTY NAŠEHO ROZHODOVÁNÍ. Pokud by demokracie měla být stavba, pak by mohlo být namístě položit si tři otázky. Zaprvé, podle jakých plánů se má vystavět. Zadruhé, jak zajistit, aby stála dostatečně pevně a časem nechátrala. A zatřetí, z jakých stavebních kamenů stavět a jaké užít pojivo. Zaprvé, podle jakých plánů stavět? Aby na ně bylo spolehnutí, plány by měly zůstat v proporcích a respektovat základní pravidla vlastní hmotě i samotné konstrukci, která se staví. Ta musí odolat nejen povětrnosti, ale i zkoušce při nepřízni počasí nebo za živelní pohromy. Na plány by mělo být spolehnutí: […]

3.6.2015

Moje články

Budeme mluvit s diktátory v předklonu?

V Lidových novinách vyšel v pátek rozhovor s Petrem Drulákem, prvním náměstkem ministra zahraničních věcí (Havlova politika byla chybná a škodlivá, LN 30. 5.). Nahlas zde uvažuje o zahraniční politice České republiky, téměř jako kdyby ani nebyl jejím aktérem. A to způsobem, který stojí za pozornost. Jakoby ani neměl v popisu práce prosazovat strategické zájmy České republiky ve světě, počínaje bezpečnostní politikou, rozvojovou pomocí, lidskými právy, kulturou či ekonomickou diplomacií. V úvodu vysvětluje, že dosavadní politika lidských práv byla možná dobře míněna, ale že některé její „výhonky“ mohly být vnímány jako agresivní. To je jistě zajímavá teze: nepopíráme tím naše dobré úmysly, ale musíme dbát na to, jak jsou vnímány. […]

2.8.2014

Moje články

Čas zakládání

Kvalita je klíčová při tvorbě zákona o státní službě i při výběru lidí, kteří ji budou řídit   V rozjitřené politické diskusi o tom, jak má vypadat zákon o státní službě, lze zachytit dva významné akcenty: důraz na minulost a potřebu jistého étosu zakladatelů. Na jedné straně se skutečně mluví o minulosti, a to možná více než dost. Pozornému čtenáři zde rezonují souvislosti, které nastaly ve Francii po druhé světové válce. Uvažovalo se tam, na jakých základech postavit státní službu, neboť část státních úředníků aktivně kolaborovala s nacistickým Německem. Prvořadým úkolem proto bylo otevřít státní službu i těm, kteří k ní nikdy neměli přístup, protože nepatřili mezi společenské elity. Šlo […]

4.7.2014

Moje články

Zákon má myslet na „velké služebníky státu“

Parlament projednává zákon o státní službě. Navěšování nápadů nebere konce, každá politická strana si připravila další pozměňovací návrhy. Nemůžeme se zbavit dojmu, že se pod tímto nánosem ztratilo to podstatné. Veřejná služba v politickém uvažování našich činitelů jako téma chybí. Zákon, který se utápí v detailech a nemá jasnou vizi, to nespraví. Pozorovatele navíc překvapí, kolik úředníků v posledních měsících mohlo kandidovat ve volbách do sněmovny nebo do Evropského parlamentu, přičemž zůstali ve funkci se souhlasem týchž politiků, kteří dnes mluví k projednávanému zákonu. Jako by titíž, kdo nabízejí nový zákon, zároveň připouštěli nerozumné propojení úřadů a politiky. Co tu tedy chybí? Zatím nikdo nevysvětlil, k čemu mít veřejnou službu […]

22.2.2008

Moje články

Zasedáme ke stolu

Minule jsme mluvili o stolování. Samostatnou pozornost chceme dnes věnovat řádu, v němž usednou pozvaní ke stolu. Jinými slovy – zasedacímu pořádku. Především je třeba říci, že ideálního zasedacího pořádku na světě není. Tomu, jak hosty usazujeme, musíme vždy dávat jistý řád a smysl my sami. A tak i když nikdy nemůže být ideální, určitě lze mluvit o zajímavém nebo přirozeném zasedacím pořádku. A také o nepromyšleném, nepohodlném, neuctivém. Těm posledním se naučíme dnes vyhýbat. Mezi výsadní místa u stolu patří to se zvlášť pěkným výhledem (na vstupní dveře, na celou místnost nebo z okna ven), s lepším posezením (ve Francii se v barech a levnějších restauracích odlišuje sezení na […]

26.9.2007

Moje články

Etiketa, slušné chování či protokol

DDobrý den. Vítejte v krátkém rychlokursu o tom, jak se správně chovati. Dovolte nejprve krátké vysvětlení, co to vlastně „protokol“ či etiketa může znamenat a jaká je jejich společenská role. Pak bych rád přiblížil, jak se česká společnost může také jevit při pohledu ze zahraničí, a nakonec krátce nastíním, o čem bude řeč v příštích zastaveních. Vztahy mezi lidmi podléhají určitým pravidlům nebo zásadám, které se v lidské společnosti postupně zavedly. Mezi tyto zásady patří, že jednáme na základě rovnosti mezi lidmi, úcty ke starším, přednosti, kterou projevujeme slabším a dětem, úcty k ženám, respektu k veřejným autoritám. Do určité míry bereme též ohled na rozsah majetku, na znalosti nebo […]