Době, která si zakázala mluvit o duchovních kořenech, vládnou účetní. Přístup „má dáti – dal“ a hledání zisku za každou cenu ale nestačí na úkol, který před námi leží. Výzvy u nás a v Evropě vyžadují, abychom našli odvahu vykročit nad rámec technokratického stylu a čerpali i ze zdrojů duchovního odkazu. Jako by nám […]
Pavel Fischer je pozoruhodný muž s pozoruhodným životopisem. Lidé si ho pamatují především jako ředitele politického odboru na Pražském hradě v době prezidentství Václava Havla a později jako dlouholetého velvyslance ve Francii. Původním povoláním je učitel, znalec francouzštiny a španělštiny. Zároveň působil jako houslista i zpěvák. Pavel Fischer společnost vnímá jako složitý organismus, jenž nelze vtěsnat do několika čísel či […]
Novým prezidentem Francie byl v neděli zvolen Emmanuel Macron. Nejmladšímu z dosavadních francouzských prezidentů je 39 let. Co ho čeká? Jako politik má za sebou kariéru inspektora ministerstva financí, bankéře, poradce prezidenta Hollanda nebo ministra průmyslu a digitální ekonomiky. Jako člen socialistické strany vynikl především liberálním přístupem k hospodářským otázkám. V reformách, které […]
Výkonnost institucí je s pomocí veřejného mínění možné měřit několika způsoby. Můžeme se ptát na důvěryhodnost či popularitu, ale také na to, jak si lidé myslí, že úřady poslední měsíc pracovaly. Z dlouhodobého výzkumu STEM vychází, že nejlépe si podle veřejnosti ve své době vedla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Jak jsou na tom vády pozdější? […]
Jak pracují nejvyšší čeští představitelé? Odpověď na to hledají výzkumníci STEM, kteří kladou od roku 2004 veřejnosti otázku, jak poslední měsíc pracoval prezident republiky. Do hodnocení je zahrnuta většina mandátu Václava Klause (funkce se ujímal v roce 2003) a dosavadní mandát Miloše Zemana. Zprvu měl Václav Klaus hodnoty vyšší, nebo stejné, než 70 procent kladných […]
Výkon funkce hlavy státu předpokládá nejen určitý soubor ústavou přesně vymezených pravomocí. Veřejnost také očekává, že politik bude zastávat funkci hlavy státu důstojně a že přispěje k vážnosti instituce. Prvnímu prezidentovi demokratického Československa mimořádně pomohlo, že mistrně zvládl symbolickou rovinu výkonu úřadu. Bez velkého přehánění lze říci, že T. G. Masaryk přispěl prestiži úřadu hlavy […]
Do jaké míry si Češi myslí, že mohou ovlivňovat dění ve společnosti? Podle dlouhodobého sledování STEM veřejnost nejvstřícněji odpovídala mezi roky 2000 a 2003. Pak nastoupil zhoršující se trend, který se obrací v roce 2014. Přesto zůstáváme na školní známce mezi trojkou a čtyřkou. Proč nám chybí pocit, že smíme mít na události vliv? V […]
Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – „kdo se v tom má vyznat“! Začneme-li se ptát na tuto otázku veřejnosti, vyjde nám z toho časem zajímavý vývoj. Od roku 1994 totiž na otázku: […]
Politiku už Češi mezi přátele tolik “netahají”. V roce 1992 ještě lidé politikou žili, a odráželo se to i ve výzkumech STEM. 87 procent lidí tehdy diskutovalo o politice – loni už to byly “jen” dvě třetiny. Vzrostl také počet lidí, kteří se o politice nebaví vůbec. S přáteli mluvíme o politice méně než dřív. […]
Rok 2017 je rokem voleb do Poslanecké sněmovny. Jak jsou na tom Češi s politikou? Lidé říkají, že se u nás o politiku vytratil zájem, že odpovědní politikové nedbají na názory běžných lidí a že politické strany fungují špatně. Jak si stojíme v dlouhodobém kontextu? Zájem veřejnosti o politiku se u nás dlouhodobě pohybuje mezi […]